Stačí úraz nebo komplikovanější nemoc a vaše pracovní možnosti a příjmy jsou výrazně omezeny. Většina zaměstnanců má v době pracovní neschopnosti nárok na nemocenské dávky, u OSVČ se však nemocenská vyplatí málokdy. Čím se tedy liší nemocenské dávky pro OSVČ a zaměstnance?
Text: Pavla Mudrochová, foto: Profimedia
Když už vás zdravotní stav donutí čerpat nemocenskou, první tři dny nedostanete žádné plnění (výjimkou jsou případy, kdy je nařízena karanténa – pak máte nárok na náhradu mzdy od prvního dne nemoci).
Nemocenské dávky u zaměstnance. V letošním roce se zvyšují!
Základem pro výpočet nemocenské je denní vyměřovací základ, který se odvíjí od dosaženého příjmu v předcházejících 12 kalendářních měsících. Denní vyměřovací základ je hrubý příjem v 12 předcházejících kalendářních měsících připadající na jeden den. Denní vyměřovací základ se následně redukuje. Denní nemocenská od roku 2018 nově představuje:
- 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za 15. – 30. den pracovní neschopnosti,
- 66 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za 31. – 60. den pracovní neschopnosti,
- 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. dne pracovní neschopnosti.
Redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu jsou pro rok 2018 stanoveny následovně:
- redukční hranice je 1.000 Kč (započítává se z 90 %),
- redukční hranice je 1.499 Kč (od 1.000 Kč do 1.499 Kč se započítává z 60 %),
- redukční hranice je 2.998 Kč (od 1.499 Kč do 2.998 Kč se započítává z 30 %).
Například zaměstnanec s měsíční mzdou 30.000 Kč hrubého má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele a od 15. dne nemoci každý kalendářní den 533 korun nemocenských dávek, což odpovídá celkové měsíční částce dosahující téměř 16.000 Kč. Pokud by nemoc vyžadovala dlouhodobější pracovní neschopnost, pak se denní nemocenská dávka od 31. dne zvýší na 586 Kč (17.580 Kč měsíčně) a od 61. dne na 640 Kč (19.200 Kč měsíčně).
Jak si poradit v nemoci, když jste OSVČ?
U OSVČ je to trochu složitější. Na rozdíl od zaměstnance zdravotní i sociální pojištění za sebe platíte sami. Je však důležité si uvědomit, že ani jedno pojištění vám nemocenskou nezajistí. Pokud chcete nemocenskou čerpat, pak si musíte platit dobrovolné nemocenské pojištění minimálně tři měsíce před nemocí. Na rozdíl od pojištění zdravotního a sociálního není toto pojištění povinné. Pokud ho však chcete mít, musíte se k němu předem přihlásit. Jenže ani pak není nemocenské pojištění pro většinu OSVČ zdaleka tak přínosné, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Kdy má tedy podnikatel nárok na nemocenskou?
Dobrovolné nemocenské pojištění si OSVČ může platit buď v minimální výši, nebo ve výši, která se odvíjí od toho, jaké má OSVČ příjmy. Minimální částka činí 115 Kč měsíčně, ale ta se skutečně nevyplatí. Když totiž onemocníte, pak v reálu dostanete spíš almužnu než nemocenskou. Při minimální záloze na nemocenské pojištění je výše nemocenské dávky za 1 kalendářní den pouhých 89 Kč. Počítejte však s tím, že za prvních 14 dní nedostane nic, takže za první měsíc vaší nemoci vám bude náležet pouhých 1.424 Kč. V druhém a každém následujícím měsíci pracovní neschopnosti dostanete 2.670 Kč.
Aby podnikatel dostal srovnatelnou nemocenskou jako zaměstnanec se stejným příjmem, musí si platit vyšší nemocenské pojistné. A připlatíte si i za zálohy na sociální pojištění. Ani vyšší zálohy ale nezajišťují nemocenskou po třech dnech jako u zaměstnance. V prvních 14 dnech s nemocenskou vůbec nepočítejte, protože i tak vám náleží až od 15. dne nemoci. S dobrovolným nemocenským pojištěním souvisí i “mateřská”. Pokud si OSVČ neplatí nemocenské dávky, pak na ni nemá nárok.
Také pravidelné platby záloh nemocenského pojištění jsou důležité. Pokud třeba jen jednou zapomenete zaplatit, nárok zaniká hned od 1. dne nezaplaceného měsíce a k pojištění se musíte znovu přihlásit. Jednoduše řečeno, když budete chtít srovnatelnou nemocenskou jako zaměstnanec, tak musíte měsíčně zaplatit X tisíc navíc, což se však většině živnostníků skutečně nevyplatí.
Chcete dostat srovnatelnou nemocenskou jako zaměstnanec?
Na výše uvedeném příkladu jsme si ukázali, kolik dostane na nemocenských dávkách zaměstnanec s příjmem 30.000 korun hrubého. Pokud na tom chcete být podobně a v případě nemoci chcete mít alespoň tolik, kolik má zaměstnanec, musíte na nemocenském pojištění platit 690 korun měsíčně. Zároveň to však znamená povinnost platit zvýšené zálohy na sociální pojištění, a to ve výši 8.760 korun. Celkem tedy zaplatíte 9.450 Kč měsíčně, což je 113.400 Kč ročně.
Existuje nějaké řešení?
Řešením může být komerční pojištění proti pracovní neschopnosti a nabízí se nejen samostatně, ale také v kombinaci s pojištěním životním. Existuje mnoho produktů, mezi kterými si mohou lidé vybírat napříč různými pojišťovnami. OSVČ by měla mít minimálně na prvních 15 dní nemoci vytvořené krátkodobé rezervy pro pracovní neschopnost. Doplňkové pojištění je výhodné řešit až od 15. dne nemoci, protože na kratší dobu nemoci je zbytečné pojistné platit.
Pojištění pracovní neschopnosti
Toto pojištění funguje na jednoduchém principu. Vy si jej sjednáte, platíte pravidelně pojistné a v případě nemoci vám pojišťovna vyplatí sjednanou denní dávku po dobu vaší nemoci.
Uzavřít ji může ten, kdo není v pracovní neschopnosti a má nějaké trvalé příjmy (tedy zaměstnanec i OSVČ). Obecně jej pojišťovny umožňují sjednat od 15., ale také až od 90. dne pracovní neschopnosti. Jedná se o takzvanou karenční dobu (tedy spoluúčast).
Denní dávka, tedy částka, která vám bude vyplacena za každý den pracovní neschopnosti, závisí na tom, jak vysokou si tuto denní dávku sjednáte. Pojišťovna vám však nedovolí, abyste si z čistého rozmaru nastavili denní dávku na 1.000 Kč, když je váš příjem 20.000 Kč měsíčně. Pokud byste si přáli denní dávku vyšší, bude pojišťovna váš příjem zkoumat. A následně záleží na tom, jaký máte příjem a na jak vysokou denní dávku dosáhnete. Maximální dávka se pohybuje přibližně na 80 % vaší čisté mzdy, což může být při příjmech okolo 30.000 Kč hrubého v rozsahu 300 – 700 Kč.
Možnosti pojištění se nevyplatí podceňovat a spoléhat se na to, že se nemůže nic stát. Každý by měl zvážit, jaké má rezervy a jakou z výše uvedených variant zvolí.
Čtěte také:
Přechod z OSVČ na s.r.o. nemusí být jednoduchý. Kdy je změna právní formy podnikání vhodná?
Zálohová faktura není povinná. Ale mnohdy se bez ní neobejdete
Hledáte bič na neplatiče? Poradíme Vám
Jak správně vystavit a zaúčtovat zálohovou fakturu ve čtyřech krocích
