Elektronická evidence tržeb (EET) se v médiích řešila jako strašák číslo 1. My se ale obáváme spíš lednového zavedení kontrolních měsíčních hlášení DPH, která zatíží každého plátce DPH. Kdo ze situace vytěží je určitě stát, pak možná účetní, ale může to mít nějaký pozitivní dopad na podnikání?
Kvůli povinným hlášením DPH přibude podnikatelům od ledna administrativa i povinností, přibude i míst, kde se dá udělat chyba. Kontrolní hlášení DPH bude podávat každý měsíc do pětadvacátého každý plátce DPH (kromě OSVČ, které jsou čtvrtletní plátci). V něm uvede, jaké položky komu fakturuje s DPH i jaké sazby DPH uplatňuje. Jde prakticky o kompletní rozpis řádků tuzemských plnění z přiznání k DPH po jednotlivých fakturách.
Stát bude následně porovnávat, zda ke všem uplatňovaným odpočtům existuje také odpovídající položka, která byla uvedena v přiznání dodavatele a zaplacena finančnímu úřadu. Riziko se ukrývá právě v onom párování. Aby proběhlo správně a finanční úřad nechtěl dokládat ke kontrole řadu dokumentů, budou se muset přesně shodovat údaje na obou stranách kontrolního hlášení, zejména co se číslování faktur týče, a to včetně pomlček, nul a dalších znaků. Bude třeba také při zadávání faktur do systému pozorně zadávat více detailů než dnes. Jen přesná práce může ušetřit podnikateli čas, který stráví odpovídáním dodatečných dotazů finančních úřadů.
Za pozdní podání kontrolního hlášení DPH podnikatel dostane pokutu tisíc korun. Pokud opožděného plátce k podání hlášení vyzve správce daně, pokuta už je deset tisíc korun. Při neplnění povinností pak hříšníkovi hrozí pokuta až půl milionu.
S ohledem na tuto dodatečnou administrativu budou muset menší firmy, které dosud většinu, nebo dokonce celé účetnictví zvládaly bez specializované účetní síly, přijmout profesionální účetní nebo najmout účetní firmu a to nebude zdarma. Co tedy budeme muset každý měsíc absolvovat?
- kontrolní hlášení musíte odevzdat každý měsíc do pětadvacátého,
- musí být evidována čísla faktur včetně pomlček, počtu nul i dalších znaků na straně vstupu a výstupu,
- i malá nepozornost může vyústit ve velký problém,
- za pozdní dodání hrozí sankce od 1 000 do 500 tisíc Kč,
- stát se může dotazovat i na faktury tři roky staré.
Jelikož jsou to náklady navíc, měly by se firmy začít zamýšlet nad tím, jak tuto situaci využít – když už účetní, co všechno pro mne může navíc udělat a co mi to může přinést, aby se zaplatila? Více za 14 dní, pokud budete chtít zaslat do emailu, registrujte se zde.